Co mne na české blogosféře momentálně unavuje?

Hezký den Vám všem,

Tenhle článek přepisuji/píšu už po šesté a furt se mi v něm něco nelíbí, tak snad už tohle je ta finální verze a nenapadne mne ještě další miliarda věcí, které jsem semka chtěla napsat. Původně jsem se Vám i chtěla zmínit, proč byla taková pauza nepauza na blogu, ale myslím, že to jasně vyplyne z dalších řádků a odstavců tohoto článku.

 zdroj

 

Pokud sledujete současnou tak zvanou blogosféru v České republice, nemohlo Vám ujít hned několik poznatků, pokud jste bystré a trochu do toho vidíte… A to:
Dříve jsem byla docela akční bloggerkou všude jsem komentovala (tedy všude tam, kde mi to přišlo zajímavé) a ne proto, abych zviditelnila svůj blog, ale protože jsem se chtěla podělit i o názor či kritiku někde jinde než na blogu, tak aby dotyčný o tom, že se mi něco u něj líbí či nikoliv věděl. Postupem času jsem začala zjišťovat, že často pro blogy komentáře, které spousta lidí zanechává, nejsou důležité, na Vaši otázku se nedostane odpovědi ani, když autorce napíšete email nebo zprávu… Touhle dobou také začaly všude lítat rychlostí blesku hejtující komentáře (ano, i já se dozvěděla občas, že mám moc levné giveaway, ve kterých v podstatě nic nevyhrajete, že hodnota je nízká, nebo že máte ošklivé nehty a obličej, tak proč píšete blog a mnohé další). Myslím, že většina těch poctivých bloggerek umí přijmout konstruktivní kritiku, ale co je moc to je moc a věřte, nikdo nemá zapotřebí, když svůj volný čas věnuje prostřednictvím internetu Vám a chce se podělit o zkušenosti, tak abyste na tom vydělali Vy čtenáři, aby byl urážen a shazován. A tak jsem jednoduše oddělala všechny sledované blogy, přestala komentovat a hlavně se zajímat, co se děje jinde. Ano, mnoho z Vás jistě namítne, že asi teď můj blog žije v jakési uzavřené bublině bez těch ostatní, ale nějak mi to nevadí a alespoň se nikdo nenaváží, že si někde děláte třeba pouhým komentářem reklamu. Do téhle kategorie izolace bych zařadila i to, že jsem přestala navazovat kontakty s bloggerkami, některé dokonce úplně přerušila a zůstaly mi asi tři, se kterými jsem denně v kontaktu a považuji je za své kamarádky. Pak také to, že se nikde neúčastním giveaway i když mi to často připadá jako šílenství a často bych se moc chtěla zúčastnit, ale kdo by chtěl zase poslouchat to, že jste něco někde vyhráli, protože se znáte… Nebo nedej bože dotyčného blog/instagram/facebook sledujete… Navíc mi to přijde i zvláštní, abych se jako bloggerka, která dělá něco pro čtenáře, účastnila giveaway právě pro čtenáře něčího blogu, takhle někomu něco vyfoukla (jedou, jsem u Petushbook vyhrála Aussie kondicionér yahooo :D). Prostě asi je to dosti padlé na hlavu, ale přijde mi to divné.

Tady s tou materiální stránkou souvisí i dalších pár věcí…
Jako například, že nepřijímám skoro žádné spolupráce. Přiznám, že občas (párkrát za měsíc) mi nějaká ta nabídka spolupráce přistane (o tom, jakého typu si můžeme popovídat třeba příště, když budete chtít a jak to občas probíhá – dejte mi, když tak vědět). Ale pak si zapřemýšlím, kolika dalším lidem tato stejná nabídka ve schránce přistála a pak mne přejde chuť vůbec s firmou spolupracovat a zdvořile odmítnu. Proto jak si můžete povšimnout moc sponzorovaných recenzí na blogu nenajdete a radši přijmu menší spolupráci třeba o něčem, co je méně známé a Vás obohatí, než když se pak o daném produktu dočtete na každém druhém blogu a můj článek pak ani neotevřete.
Tak nějak už se dostáváme do druhé poloviny článku a já přemýšlím, jestli toto vůbec sem zařadit, protože mne asi sníte za živa, protože rozhodně teď šlápnu někomu na kuří oko.
V každém z nás je trocha závisti a kdo tvrdí, že ne, tak ať si dá přes prsty. Kolikrát jste si řekly, jéé ta má ale krásné vlasy/nehty/kabelku atd. prostě cokoliv, co jste třeba někde viděli, moc se Vám to líbilo a moc si to přáli. Většinou takhle závidí každý z nás, je to ovšem v dobrém, pak však přijde někdo, kdo to v dobém neumí, umí pouze na sebe strhávat pozornost, proč píšete, o čem píšete (v mém případě o high-end kosmetice), že stejně si to nikdy normální člověk nemůže koupit a tak dále a tak dále, už ten kolotoč znáte. Lidská závist je zlo, a když světu ukážete, že něco máte, tak je to ještě horší. Píšu o takové kosmetice, které věřím a za kterou si stojím. Proto, když se podíváte na můj blog, tak ani na něm nenajdete tolik přešlapů. A víte proč? Protože prostě si vždy při výběru trvám na svém, neslevuji ze svých požadavků a pak produkt dělá a umí to, co přesně požaduji. To spousta slečen/paní třeba i vytáčí, že já pak něco chválím a ony spokojené nejsou. Musí si pak člověk zkrátka uvědomit, co chce, co očekává, podle toho vybrat a také soudit a ne hodnotit pak úplně něco jiného, či dokonce srovnávat jablka s hruškami. Ono je totiž strašně těžké se zavděčit někomu, kdo neví, co chce a neřekne to třeba nahlas, pak ať se nediví, že je zklamaný. Proto já se do drahé kosmetiky nebojím investovat, když vím, co chci a také podle toho vyberu a jsem pak spokojená. Proto třeba, když si povšimnete, už ani tolik nekupuji kosmetiku jako předtím v kvantech. Tak nějak jsem naplnila svůj kosmetický kufr vším, co potřebuji, co považuji za užitečné, dokupuji pouze to, co nemám a chci vyzkoušet, nebo by se mi to mohlo hodit při vizážistice (jo a bude díky tomu blogsale nebo tak něco, produkty, co mi tu leží, nebo mi nesedly). Opravdu nemám potřebu si koupit tunu levných krémů od Balea, protože prostě krásně voní. Radši koupím jeden giga, třeba Neutrogenu, recenzi sice o nových vůních na jaro nenapíšu, ale je to praktické, vše spotřebuji a neválí se mi toho tady tuna. Navíc, je mi jasné, že dalších 20 z Vás přesně o tomhle tématu začne psát, jen co ta řada vyjde.

A konečně, už Vás asi musím pěkně nudit, poslední co mám na srdci. Je mi jedno, jak mám známý – teda spíše v mém případě neznámý blog, jak moc jsem kde slavná. Je mi to opravdu jedno protože prostě dělám blog když mne baví, nemám ho jako práci (jako některé slavné bloggerky, které si, už co jsem slyšela z první ruky, nechávají za recenze platit nemalé peníze a ještě si o ně samy říkají a Vám lžou, že si produkt zakoupily ze svého) a nikdy tomu tak nebude. Proto, když se prostě naštvu, články nejsou a nebudou, nebo sporadicky, proto se vždy podělím o svůj názor a nikdo si mne nemůže koupit, protože prostě to, o čem píšu, se koupit nedá a to je vlastní osobitá zkušenost. Nedělím se sice s Vámi o svůj osobní život, ale věřte, že žádná bloggerka není dokonalá, přestože se tak prezentuje a chce, abyste ji tak vnímali. Je to pouhopouhý člověk se svědomím buď čistým, nebo ne (nevím, jak se sebou mohou některé žít, když dělají to, co dělají a lžou světu). Proto já nikdy nebudu slavná, nedostanu nálepku elitní bloggerky, nebudu vypisovat značkám, jako to některé dělají a vnucovat se jim. Tohle prostě není můj styl a blog rozhodně není můj život a něco takového a takové lidi ve svém životě nechci.

Tak to by byl konec hlášení. Doufám, že tento článek správně pochopíte a nestrhne se tu bitka, ale budou sem přibývat inteligentní komentáře se svými názory a konstruktivní kritikou.
Krásný den!